Josef Švejk podle Lady.
O životě pražského občana Josefa Švejka lze v českých archívech nalézt pouze záchytné body: Narodil se v Praze na Královských Vinohradech. V letech 1905 – 1908 se učil a vyučil truhlářem. Pražský satirický časopis „Karikatury“ ze dne 22. května 1911 o tom píše:
Poslušně hlásím, že jsem přišel na svět a chodil jsem do školy. Později jsem byl v učení u jednoho truhláře a vyučil jsem se.
V roce 1908 narukoval Josef Švejk na vojnu a zúčastnil se v tehdejší rakouské armádě okupace Bosny a Hercegoviny. Ovšem nedlouho poté byl z vojenské služby kvůli „idiotizmu“ superarbitrován a vrátil se opět do Prahy. V této době bydlel na Královských Vinohradech v ulici Na Bojišti 12, hned vedle světoznámého „Hostince U kalicha“, kde byl denním hostem. Zda-li tam potkal humoristu Jaroslava Haška je nejasné. Lze pouze říci, že v žádném případě nesloužily tyto dvě osoby společně v roce 1914 v 90. budějovickém regimentu, který později odešel na východní frontu.
V roce 1918 se Josef Švejk žení s jakousi Jarmilou Müllerovou, která ovšem s paní Müllerovou z díla Jaroslava Haška není identická a stěhuje se s ní do Sokolské ulice na Vinohradech, kde v roce 1965 umírá.
Zůstává stále diskutovanou záhadou, zdali Jaroslav Hašek svého „hrdinu“, Josefa Švejka, vůbec kdy osobně poznal. Celá záležitost zrodu díla začala totiž poněkud netradičně:
V druhé polovině měsíce května 1911, se vrátil autor v noci domů naprosto opilý a položil jakýsi kousek zmuchlaného papíru na stůl. Byl to nejapný cár, na kterém bylo naškrábáno: „Pitomec u kompanie“. Pod tím bylo možno rozluštit ještě jednu větu: „Nechal se vyšetřit a kvůli blbosti superarbitrovat“. Z této kratičké poznámky vznikla posléze knížka „Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky“, která vyšla 1912 v nakladatelství Hejdy a Tůčka. To protiřečí některým zahraničním legendám, že „dobrý voják“, Josef Švejk, je produktem teprve první světové války. Ve skutečnosti spatřil světlo literárního světa, jako reálně žijící osoba již v roce 1911.
Český novinář, Jaroslav Veselý, tvrdí v časopise „Květy“ ze 07.09. 1968, pod titulkem „Jaroslav Hašek – přítel Josefa Švejka“, že autor se osobně seznámil se svým „hrdinou“ v Hostinci U kalicha v květnu 1911. Josef Švejk, prý se právě navrátil po dvou měsících vojenské služby do Prahy. Byl propuštěn kvůli „neschopnosti“ a údajně mu vyprávěl celý svůj příběh. Jaroslav Hašek veškeré jeho prožitky sepsal a tím měla vzniknout kniha „Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky“.
Tomuto podání protiřečí český haškolog, Radko Pytlík, tvrzením, že jakékoliv kontakty mezi autorem a truhlářem, Josefem Švejkem, jsou historicky nedoložitelné i když tato osoba bezesporu fakticky existovala. „Dobrý voják Švejk“ je prý spíše pro autora osobou literární než postavou ve smyslu biografického ztvárnění. Podobné stanovisko zastává i syn světového literáta, Richard Hašek:
Můj otec slyšel tyto historky vyprávět v roce 1911 v Hostinci u Kalicha od třech vojenských veteránů, kteří se v roce 1908 zúčastnili okupace Bosny a Hercegoviny. Po skončení vojenské služby se 1911 vrátili do Prahy a můj otec je potkal náhodou v Hostinci U kalicha, když tam tehdá čekal na svého přítele Matěje Kuděje.
Poslední důvěrný přítel pražského bohéma, Jan Mikolášek, který žil s Haškem několik týdnů na Lipnici, před tím než humorista 1923 zemřel, o tom vypovídá:
Jednou jsem se Haška zeptal, „Poslyš Jardo, znal jsi vůbec nějakého Josefa Švejka?“ On zavrtěl hlavou a sdělil mi, že před válkou pouze o něm slyšel. Prý se jedná o nějakého truhláře.
Podle známého sovětského haškologa, Alexandra Dunajevského (v knize Idu za Gašekom) se truhlář, Josef Švejk, nejprve proti humoreskám v knize „Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky“ stavěl velice negativně a vyhrožoval autorovi dokonce soudním procesem. Ovšem po pádu habsburské monarchie a vzniku Československé republiky, se začal s textem a obsahem knihy identifikovat, nakonec prý tvrdil, že se jedná o jeho vlastní autentické prožitky – a vydával se za „revolučního odpůrce Rakouska-Uherska“. Tím si zajistil Josef Švejk v nové republice kariéru a dotáhl až na státního úředníka. Od té doby se začalo v Praze na Vinohradech proslýchat: „Jako státní úředník nemusí být člověk bezpodmínečně úplně blbý, ale pakliže je, usnadní to služební postup!“
Zdroj informací: autor článku, Wikipedia, členové a přátelé Memorálu Matěje Kuděje
Pozn. autora webu:
Společnost google přišla s famózní myšlenkou, která se jmenuje Book search. Díky této službě můžete číst „Osudy dobrého vojáka Švejka“ online, bez nutnosti koupit si knihu.
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
Autor: Jaroslav Hašek, Karel Klos
Spolupracovník Karel Klos
Vydal: Baronet Publishers, 1998
ISBN 8072141449, 9788072141449
Počet stran: 638Prohlédnout si tuto knihu
