To je událost z 18. února 1853, kdy se krejčovský tovaryš a nacionalista János Libényi pokusil zavraždit rakouského císaře a budoucího uherského a českého krále Františka Josefa I.
Atentát
Při pravidelné odpolední procházce po Vídni byl František Josef I. se svým pobočníkem Maxmilienem O´Donnellem napaden Libényim, krejčím původem z Uher. Nedaleko staré Korutanské brány se císař naklonil přes zeď bašty, aby se podíval do příkopu, kde zrovna cvičili vojáci. V tom okamžiku přiskočil Libényi se slovy „Ať žije Kossuth!“ a vrazil císaři do zátylku dlouhý kuchyňský nůž. Ten se však zastavil o sponku císařovy kravaty a ostří poranilo jen kůži na jeho krku. Libényi se napřáhl na další ránu, v té však zabránil císařův pobočník O´Donnell. Jemu vzápětí pomohl nedaleko stojící špeditér a řezník Joseph von Ettenreich a spolu s ostatními Libényiho zneškodnili.
Soud
František Josef I. při Libényiho soudu povýšil O´Donnella a Ettenreicha do šlechtického stavu, a vyhlásil sbírku na stavbu chrámu Votivkirche na paměť této události. Vybralo se celkem 300 tisíc zlatých. Chrám byl roku 1879 vysvěcen.
Vyšetřování ukázalo, že Libényi sloužil v letech 1848 – 1849 v revoluční uherské armádě. Libényi se u soudu přiznal, že jeho důvody byly politické, že se jako maďarský vlastenec mstil za prohranou revoluci. Soud z něho však nedokázal dostat jména spoluviníků, protože žádné neměl. Bylo sice odhaleno několik „údajných spiklenců“, žádnému z nich však nebyla přímá účast na atentátu prokázána. Libényi byl nakonec odsouzen k trestu smrti a 26. února 1853 popraven.
Zdroj informací: autor článku, Wikipedia, členové a přátelé Memorálu Matěje Kuděje.
