Archiv pro Září, 2019

12
Zář

Atentát na Františka Ferdinanda d’Este

Tento článek publikoval: admin a je v kategorii: Franz. Ferd. d’Este

   in Franz. Ferd. d’Este

Atentát na Františka Ferdinanda d’Este, arcivévodu a následníka rakousko−uherského trůnu, byl spáchán 28. června 1914 v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny. Během vojenské přehlídky byl arcivévoda František Ferdinand napaden skupinou šesti atentátníků, jejichž vůdcem byl Danilo Ilić. František Ferdinand d’Este a jeho choť, Žofie Chotková, byli po bombovém útoku na kolonu vozů zastřeleni srbským separatistou Gavrilo Principem.

Přečtěte si zbytek článku »

12
Zář

František Ferdinand d’Este

Tento článek publikoval: admin a je v kategorii: Franz. Ferd. d’Este

   in Franz. Ferd. d’Este

Celým jménem František Ferdinand Karel Ludvík Josef Maria arcivévoda Rakouský – Este (18. prosince 1863, Štýrský Hradec – 28. června 1914, Sarajevo) byl následník rakousko-uherského trůnu a synovec císaře a krále Františka Josefa I. V zemích Koruny české vlastnil panství a zámky Konopiště a Chlum u Třeboně. Dne 28. června 1914 byl v Sarajevu na něj a jeho manželku vévodkyni Žofii z Hohenbergu spáchán atentát, kterému oba manželé podlehli.

Přečtěte si zbytek článku »

Jedná se o zkratky  z období tzv. dvojí monarchie Rakousko-Uherska v letech  1867 až 1918, kdy rakouský císař zároveň vládl jako uherský král. Označují v monarchii příslušnost ke správě celé monarchie nebo k zemským správám, přitom co patřilo pod správu panovnického domu neboli oběma částem monarchie bylo označováno c.a k. (císařský a královský) německy k.u.k. ( kaiserlich und königlich).

Přečtěte si zbytek článku »

12
Zář

Zeměbranecké knoflíky Rakousko Uherských pluků

Tento článek publikoval: admin a je v kategorii: C. a K. Mocnářství

   in C. a K. Mocnářství

Pro jednoduché rozlišování je rovnou potřeba napsat, že zeměbranecké pluky jsou ty s číslem. Byly to jednotky u kterých si naší pradědové odbývali základní vojenskou službu. Řadové pluky čísla knoflíků neměli, lišili se od sebe barvou. Díky Pilotovi mohu přidat několik fotek do tohoto článku, pokud máte další čísla rád je doplním. Uváděné informace v článku odpovídají roku 1915, u některých jednotek mi určité informace chybí, pokud je někdo má k dispozici, rád je doplním.

Přečtěte si zbytek článku »

12
Zář

Rakousko-Uhersko

Tento článek publikoval: admin a je v kategorii: C. a K. Mocnářství

   in C. a K. Mocnářství

Rakousko-Uhersko (německy Österreich-Ungarn; maďarsky Osztrák-Magyar Monarchia, oficiální název V Říšské radě zastoupená království a země a země svaté Štěpánské koruny uherské) byl státní útvar existující od 8. června 1867 do 31. října 1918, který vznikl přeměnou Rakouského císařství (Habsburské monarchie) na základě tzv. rakousko-uherského vyrovnání v únoru 1867.

Přečtěte si zbytek článku »

12
Zář

Pátrání po skutečné trase eskorty se Švejkem

Tento článek publikoval: admin a je v kategorii: 10. kapitola

   in 10. kapitola

Jak známo, Memoriál Matěje Kuděje opírá se svými pravidly o 10. kapitolu prvního dílu knihy: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Tato kapitola je v románu poměrně dobře definována a  místopisně popsána. Pojednává o tom, kterak Švejka vede eskorta k polnímu kurátovi Katzovi. Na základě digitálního zpracování dobových dokumentů Městské knihovny v Praze, detailní četby této kapitoly a v neposlední řadě s přispěním mnoha dalších zdrojů, vznikl tento článek.

Start eskorty

Podle dokumentů Městské knihovny v Praze na Mariánském náměstní (MKP) a s výborným místopisem Jaroslava Haška lze jednoduše definovat cestu, kterou eskorta se Švejkem absolvovala. MKP ve svém digitalizovaném dokumentu: Samosprávné, zeměpanské, soudní, vojenské, duchovní a jiné veřejné i soukromé úřady, školy, ústavy, a společnosti, časopisy, spolky a jiná zavedení uvádí, že C.a K. vojenské posádkové vězení, čili garnison, byl na Hradčanech v Kapucínské ulici č.2. Na stejné adrese, tedy Kapucínská ulice č.p. 2,  byl rovněž i C. a K. vojenský soud.

Kapucínská ulice č.p. 2, Praha Hradčany

C.a K. vojenské posádkové vězení čili garnison a C. a K. vojenský soud

Začátek trasy, je tedy naprosto jasný. Eskorta vycházela z Kapucínské ulice, č.p. 2.

Trasa eskorty

Při hledání ulic a hospod, kterými eskorta Švejka vede, držme se Haškova místopisu v románu. První zmínka je ještě z Malé strany: „První promluvil na Švejka malý tlustý. Byli právě na Malé Straně dole pod podloubím.“ Další místopis se týká Karlova mostu: „Šli přes Karlův most za naprostého mlčení. V Karlově ulici promluvil opět malý tlustý na Švejka.“ Protože až po Karlově ulici následuje místo, kde Švejk vezme patrolu poprvé do hospody, je jisté, že před Kalovým mostem, tedy na Malé straně v hospodě nebyli!

První hospoda, kam Švejk své strážce zavedl byla „Na Kuklíku“: „Pojďme na Kuklík,  vybízel Švejk, kvéry si dáte do kuchyně, hostinský Serabona je Sokol, toho se nemusíte bát.“ V publikaci Zmizelá Praha se o restauraci Na Kuklíku také píše. Dům stál na rohu Petrského náměstí a Zlatnické ulice a měl č.p. 1130-II. Dům měl renesanční jádro a barokně upravenou fasádu. Foto je okolo roku 1920, kdy zde bylo  na vývěsním štítě napsáno „Restaurace  Viléma Srpa“. Dům byl zbořen roku 1929. Jméno hostinského Serabony se bohužel v žádných dokumentech neuvádí.

Hospoda „Na Kuklíku“ na rohu Petrského náměstí a Zlatnické ulice č.p. 1130-II

Další potvrzenou zastávkou, je kavárna za Florencí: „Stavili se za Florencí v malé kavárničce, kde tlustý prodal své stříbrné hodinky, aby se mohli ještě dále veselit …Odtamtud už je Švejk vedl pod paždí … Po nadlidském úsilí a namáhání podařilo se Švejkovi přivléct je k domu v Královské třídě, kde bydlel polní kurát.“ Přesné místo kavárny na Florenci není známo. Ale protože Florenc je kousek za Masarykovím nádražím, lze předpokládat, že jich v okolí bylo mnoho.

Autobusové nádraží Praha Florenc těsně po II. světové válce

Autobusové nádraží Praha Florenc kolem roku 1960

Cíl eskorty

Cílem trasy eskorty je soukromý byt Feldkuráta Katze, který byl v Karlíně: „A tak šli do Karlína, do bytu polního kuráta.“ Tento byt se zcela určitě nacházel v Karlíně na Královské třídě, dnes Sokolovské. Bohužel v románu se neuvádí naprosto přesné místo, ale lze předpokládat, že Katz, povaha líná a pohodlná, bydlel někde poblíž  Karlínských – Ferdinandových kasáren, kam určitě docházel.

Podle MKP a vojenského adresáře z roku 1906, sídlil Mateřský útvar Josefa Švejka právě ve Ferdinandových kasárnách na Palackého třídě v Karlíně. Byl to C.a K. český pěší pluk polního zbrojmistra Huberta rytíře Czibulky č. 91. Mimochodem barva výložek byla papouškově zelená, knoflíky žluté. V Karlíně bylo plukovní velitelství, štáb, 2. a 3. prapor. 4. prapor byl v Českých Budějovicích a 1. prapor v Budvě (dříve Jižní Dalmácie, dnes republika Černá Hora)

MKP – C.a K. český pěší pluk polního zbrojmistra Huberta rytíře Czibulky č. 91

Ferdinandovy kasárna na Královské třídě v Karlíně

Královská třída v Karlíně v době Feldkuráta Katze

V románu se autor J. Hašek nezmiňuje kolika hospodami eskorta se Švejkem prošla, nicméně můžeme věřit výše uvedeným důkazům, že to byli právě jen tyto dvě zastávky. Jak známo, Švejk byl rovněž povaha lenivá, a když už se někde bavil s všelijakou dobrou společností, nebylo důvodu a síly, která by ho přinutila jít jinam.

Pro následné samostudium doporučuji projít TENTO VOJENSKÝ ADRESÁŘ, případně TUTO MAPU, kde se dozvíte více o vojenském rozdělení v Praze a o cestách Švejkových po Praze.

Zdroj: Jaroslav Šerák

12
Zář

Rok 1996 – 3. ročník

Tento článek publikoval: admin a je v kategorii: Výsledky ročníků

   in Výsledky ročníků

Vítězná hlídka: Nikodém, Kilián, Jakl

Trasa tohoto ročníku nám bohužel není známa. Pokud máte nějaké dobové materiály, ze kterých by bylo možné vystudovat trasu, případně nějaké bližší info o tomto ročníku, kontaktujte nás. Děkujeme.

Přečtěte si zbytek článku »

12
Zář

Memoriál Matěje Kuděje v souvislostech

Tento článek publikoval: admin a je v kategorii: Historie Memoriálu

   in Historie Memoriálu

Vítejte na stránkách Obnoveného Memoriálu Matěje Kuděje. Jsme rádi, že se o tuto akci zajímáte. Zde najdete informace nejen o putování, ale rovněž o Matějovi.

Obnovený Memoriál Matěje Kuděje je akce, kterou svoláváme vždy koncem října. Pro nezasvěcené, by se dala charakterizovat jako „putování od hospody k hospodě“. Duch akce je však opřen o kořeny literární a z našeho pohledu je tak mnohem hlubší. Zdeněk Matěj Kuděj, dobrodruh a nejlepší přítel Jaroslava Haška, je slavnou postavou pražské bohémy. Procestoval Ameriku na nákladních vozech, byl zajatcem v Rusku, protože se podobal hledanému anarchistovi. Jako spisovatel psal především o tom, co ve svém nepokojném životě prožil. Některé situace z Haškových knížek pocházejí přímo z jejich společných kousků, nebo z vyprávění Matěje Kuděje. Samotný memoriál je založen na desáté kapitole z Dobrého vojáka Švejka – pasáže, kdy vede eskorta Švejka přes Prahu. Švejk eskortu cestou ožere, a místo aby vedla ona jeho, vede on ji. Memoriál Matěje Kuděje má tradici v šedesátých letech, v době happeningů, tehdy se několikrát uskutečnil. Začátkem normalizace byly státní mocí podobné aktivity zrušeny a závod znovu oživili původní účastníci a jejich přátelé. Proto přízvisko „obnovený“.

12
Zář

Díl první V ZÁZEMÍ Kapitola 10. ŠVEJK VOJENSKÝM SLUHOU U POLNÍHO KURÁTA

Tento článek publikoval: admin a je v kategorii: 10. kapitola

   in 10. kapitola

Jak známo, Memoriál Matěje Kuděje opíráse svými pravidlo Znovu počíná jeho odyssea pod čestným průvodem dvou vojáků s bajonety, kteří ho měli dopravit k polnímu kurátovi. Jeho průvodčí byli mužové, kteří se doplňovali navzájem, Jestli jeden z nich byl čahoun, druhý byl malý tlustý. Čahoun kulhal na pravou nohu, malý voják na levou. Oba sloužili v týlu, poněvadž byli kdysi do války úplně zproštěni vojenské služby.

Přečtěte si zbytek článku »