Úvod

Vítejte na webu „Memoriálu Matěje Kuděje“. Pokud Vás zajímá co je Memoriál Matěje Kuděje, přejděte SEM. Jestliže se zajímáte o fotografie a výsledky z minulých ročníků MMK, prosím klikněte SEM po kliknutí na nadpis konkrétního ročníku, se Vám zobrazí trasa a v lepším případě i pořadí a fotografie. Sezná-li ctěný uživatel nějaký ročník nekompletní, chybí mu zde například informace o trase, či snad pořadí hlídek, nechť mi laskavě toto pošle na: milan@kabrna.cz.

Přátelé, kamarádi a kamarádky, příznivci legendárního Memoriálu Matěje Kuděje!!! Již 32. ročník této nejstarší, nepřetržitě existující akce, připomínající Zdeňka Matěje Kuděje a Jaroslava Haška, uskuteční se v sobotu, 31. října 2026. Ve 14 hodin sejdeme se opět u tramvajové zastávky na pražském Pohořelci při slavnostním nástupu a startu akce. Opět Prahu naším veselým, přátelským tažením rozsvítíme! Šiřte tuto zvěst všude!!! Sláva!!! Držme pozice!!! Srdečně zve šikovatel, Míla Kilián.

Kontakt na pořadatele:  kyla@seznam.cz

Zdeněk Matěj Kuděj :   *  24.11.1881 Hořice (v Podkrkonoší) +   8. 8. 1955 Litomyšl

Vlastním jménem Zdeněk  Marian Kuděj, patřil do  okruhu pražské bohémy kolem Jaroslava  Haška (J. Lada, E.A. Longen, F. Sauer, F. Langer, J. Panuška a další). V  letech 1906 až 1909 procestoval  USA  a  Kanadu,  živil se jako dělník, umývač nádobí, farmář, plavčík, kovboj, zlatokop. Po návratu pracoval jako zednický přidavač, začal své zážitky z cest literárně zpracovávat („Bídné dny a jiné povídky“, „Majitel zlatých dolů a jiné povídky“), sblížil se s J. Haškem a sdílel s ním společnou domácnost. V roce 1912 podnikl cestu do ruské říše,  v Kyjevě byl zatčen pro podobnost s anarchistickým zločincem. Po půlroční vazbě byl vypovězen ze země – své zážitky popsal v knize „Hostem u baťušky cara“. V letech 1913-1914 podnikl s Haškem a přáteli řadu toulek po českých zemích, které opět zpracoval v knihách „Ve dvou se to lépe táhne“ a „Když táhne silná čtyřka“. Za 1. světové války narukoval kvůli zdravotním problémům až v r. 1917, sloužil jako vojenský písař u biskupa vojenské služby. Některé jeho životní zážitky se zřejmě staly inspirací a námětem pro Jaroslava Haška při psaní příběhů dobrého vojáka Švejka.  Ve dvacátých letech prožil několik roků na Podkarpatské Rusi („Horalská republika“). Nejvíce si však oblíbil kraj kolem Lipnice a Ledče nad Sázavou. Přispíval hojně do novin a časopisů – Zlatá Praha, Právo lidu, Národní obzor, Lidové noviny, Světozor, Národní listy aj. Jeho literární dílo vyniká zejména autenticitou, humorem a dokumentární hodnotou. Po roce 1945 publikoval již jen sporadicky v regionálním tisku.